|
|
Hra na akordeon u dětí školního věku z pohledu fyzioterapie
SMOLÍKOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hry na akordeon u dětí školního věku z pohledu fyzioterapie. Ergonomie hry na akordeon je v současnosti stále ještě v pozadí zájmu. Hra na akordeon představuje pro hráče jednostrannou fyzickou zátěž a vlivem nesprávného zatížení pohybového aparátu se rozvíjí svalová nerovnováha. Nesprávné návyky mohou snadno dříve nebo později způsobit bolesti zad, vadné držení těla a další problémy. Cílem této práce bylo popsat problematiku hry na akordeon, zjistit, jak špatné návyky při hře na akordeon působí na pohybový systém a navrhnout cvičební jednotku pro děti školního věku hrající na akordeon. V teoretické části je popsána hra na akordeon, axiální systém, vývoj dítěte školního věku, držení těla a postura, hluboký stabilizační systém a v neposlední řadě také vybrané fyzioterapeutické koncepty. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Data byla získána formou kazuistik, které zahrnují anamnézu společně s kineziologickým rozborem. Výzkumný soubor tvořily děti školního věku, které již 2-3 roky hrají na akordeon. S probandy jsem pracovala po dobu 3 měsíců, nejdříve jednou týdně pod mým dohledem, od páté terapie jsme se setkávali v odstupu 14 dnů. Při první terapii jsem u všech probandů pomocí rozhovoru odebrala anamnézu, provedla vstupní kineziologické vyšetření a stanovila krátkodobý rehabilitační plán. Před začátkem terapie jsem navrhla cvičební jednotku, která byla individuálně upravována dle schopností každého probanda. Cvičební jednotka obsahovala protahovací a uvolňovací cviky krční páteře i zápěstí, aktivaci správného dechového stereotypu, aktivaci hlubokého stabilizačního systému s prvky dynamické neuromuskulární stabilizace a akrální koaktivační terapie, dále kompenzační cvičení s overballem a také bylo využito senzomotorické stimulace. Na závěr jsem při poslední terapii provedla výstupní kineziologický a stanovila dlouhodobý rehabilitační plán. Na základě výzkumné části a subjektivních pocitů probandů jsem vypozorovala, že došlo ke zlepšení dechového stereotypu, držení těla při hře na akordeon i ke zmírnění bolesti zad.
|
|
|
Vztah mezi držením těla a svalovými dysbalancemi u dětí předškolního věku
Volfová, Stanislava ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Hrabinec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá držením těla dětí předškolního věku. Vzhledem k labilitě dětského stoje a množství faktorů ovlivňujících držení těla, může hodnocení u této věkové kategorie představovat problém. Cílem práce je posoudit úroveň držení těla předškolních dětí v regionu Liberce a provést analýzu potenciální závislosti držení těla na svalových dysbalancích a pohybových stereotypech. Ve studii byly použity následující metody: kombinace pohledových metod Kleina, Thomase & Mayera a Jaroše & Lomíčka, Mathiasův test, Thomayerova zkouška a svalové testy dle Jandy. Na základě výsledků byly zvoleny nejvhodnější kompenzační metody: Spirální dynamika a Senzomotorická stimulace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Posturální funkce a motorické dovednosti dětí s vadným držením těla
Pelánková, Zuzana ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Syslová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma diagnózami dětského věku - vadným držením těla a vývojovou poruchou koordinace. Ve své teoretické části shrnuje dostupné informace a aktuální poznatky o daných problematikách se zaměřením na etiologii, prevalenci v populaci, prognózu, metody hodnocení, diagnostiku i terapii. Hlavním cílem praktické části diplomové práce bylo zhodnotit motorické dovednosti cvičených dětí s vadným držením těla ve srovnání s dětmi běžné populace. Za tímto účelem byly výzkumná skupina (13 dětí, průměrný věk 9,85 let) a kontrolní skupina 1 (16 dětí, průměrný věk 9,94 let) otestovány testem Movement Assessment Battery for Children 2. Mezi motorickými dovednostmi cvičených dětí s vadným držením těla a motorickými dovednostmi dětí z běžné populace jsme neprokázali rozdíl. Dále jsme v práci zjišťovali, zda děti s vadným držením těla, které jsou vedeny v terapii, vykazují méně pohybové aktivity oproti běžné populaci. Z dotazníků vyplněných rodiči testovaných dětí jsme zjistili, že v kvantitě mimoškolní pohybové aktivity dětí s vadným držením těla a dětí z běžné populace není statisticky významný rozdíl. Rozdíl jsme neprokázali ani v testu postury a posturálních funkcí, kde bylo naším cílem zjistit, zda vadné držení těla dětí významně ovlivní výsledky tohoto testování. Powered by...
|
|
| |
|
|
Vztah mezi držením těla a svalovými dysbalancemi u dětí předškolního věku
Volfová, Stanislava ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Hrabinec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá držením těla dětí předškolního věku. Vzhledem k labilitě dětského stoje a množství faktorů ovlivňujících držení těla, může hodnocení u této věkové kategorie představovat problém. Cílem práce je posoudit úroveň držení těla předškolních dětí v regionu Liberce a provést analýzu potenciální závislosti držení těla na svalových dysbalancích a pohybových stereotypech. Ve studii byly použity následující metody: kombinace pohledových metod Kleina, Thomase & Mayera a Jaroše & Lomíčka, Mathiasův test, Thomayerova zkouška a svalové testy dle Jandy. Na základě výsledků byly zvoleny nejvhodnější kompenzační metody: Spirální dynamika a Senzomotorická stimulace.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u dětí s vadným držením těla v předškolním věku
HRDINA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá problematikou vadného držení těla v předškolním věku a ovlivněním tohoto procesu prostřednictvím fyzioterapie. Teoretická část popisuje vadné držení těla včetně trendů výskytu, postavení jednotlivých segmentů při správném držení těla, hlubokého stabilizačního systému páteře a ontogenetického vývoje jedince od narození do ukončení předškolního věku. Součástí teoretické části je soupis vhodných fyzioterapeutických postupů. Vadné držení těla je způsobeno svalovou dysbalancí v podobě ochablosti svalů na jedné straně a zvýšeným svalovým napětím na straně druhé. Na rozdíl od strukturálních poruch nejsou u vadného držení přítomny žádné anatomické odchylky, a tudíž lze tuto posturální poruchu korigovat. Vyšetřování posturálních funkcí v předškolním období je však komplikované, protože některé vývojové odchylky jsou v dětství fyziologické. Proto je někdy problém určit, kterou odchylku je vhodné korigovat. Předškolní období začíná ve třech letech a končí v šesti až sedmi letech. Typické je napodobování blízkých osob. Spousta dětí v tomto věku pobývá v mateřských školách, které mohou být zdrojem různých rizik. V případě nedostatečného rozvoje pohybových dovedností a koordinace pohybů, jednostranného zatěžování nebo nedostatku spontánní pohybové aktivity se tato rizika mohou promítnout v podobě vadného držení těla. K zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Data byla získána prostřednictvím dvou kazuistik, které zahrnují anamnézu společně s kineziologickým rozborem. Výzkumný soubor tvořily děti v předškolním věku s diagnostikovaným vadným držením těla. Probandi byli vybráni z Dětského rehabilitačního centra Lentilka v Pardubicích. Na základě výsledků vyšetření byly sestaveny individuální cvičební jednotky, které byly využity v domácím prostředí. Dále bylo využito senzomotorické stimulace, proprioceptivní neuromuskulární facilitace a cvičení na závěsném zařízení TerapiMaster. Důležitým aspektem léčebné tělesné výchovy u dětí je vhodná motivace. Protože hra v předškolním období má svůj opodstatněný význam i při fyzioterapii, většina úkonů byla k něčemu připodobňována.
|
|
|
Zjišťování výskytu vadného držení těla dětí předškolního věku v mateřské škole U Pramene v Českých Budějovicích
JANOŠOVÁ, Pavla
V bakalářské práci je zjišťován výskyt vadného držení těla předškolních dětí v mateřské školce na periferii Českých Budějovic, náhodně byla vybrána mateřská škola U Pramene. Výzkum byl prováděn u 27 dětí ve věku od 4 do 6 let metodou Matthiasova testu. Výsledek byl zpracován do tabulek a grafů se zaměřením na intersexuální i věkové rozdíly. Držení těla u dětí v MŠ U Pramene bylo porovnáno s MŠ Pražská a MŠ Větrná, kde probíhal stejný výzkum. Celkem bylo tedy testováno 77 dětí. Jádrem práce je výzkum, doplněný dotazníkovým šetřením zaměřeným na pravidelnou pohybovou aktivitu ve volném čase předškolních dětí. Práce je podpořena teoretickou části o vývoji v předškolním věku, všeobecnou problematikou o správném a vadném držením těla. Zároveň jsou v práci uvedeny některé metody zjišťování správného držení těla.
|
|
|
Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie
MAŤÁKOVÁ, Kateřina
Nedostatek pohybu je dominantou současného životního stylu. Má za následek řadu civilizačních onemocnění a u školní mládeže se podílí především na poruchách držení těla. Právě obtíže pohybového aparátu jsou v příčinách dlouhodobého sledování lékařem na třetím místě, hned za alergickým onemocněním a smyslovými vadami. Bakalářská práce Analýza pohybové výchovy na základních a středních školách z hlediska fyzioterapie se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na informace o životním stylu, na to jaký vliv má pravidelná pohybová aktivita na naše tělo a kterým onemocněním se díky pohybu můžeme vyhnout, případně je zmírnit. Dále je zde kapitola věnující se anatomii dětského pohybového systému, posturální funkci, ontogenezi motoriky, základním pohybovým schopnostem v dětském věku a psychologickým faktorům sportovní činnosti dítěte. V praktické části jsou prezentovány dosažené výsledky. Ke zpracování byla použita kvalitativní a kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal testováním 18 žáků základní a střední školy a analýzou školních vzdělávacích programů 9 základních a 12 středních škol v Mladé Boleslavi. Výzkum probíhal na jaře roku 2012. Cílem práce bylo zjistit, zda koncepce hodin tělesné výchovy na základních a středních školách je vyhovující a dostačující k udržení určité úrovně pohyblivosti a obratnosti. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1 předpokládala, že tělesná výchova na základních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně. Tato hypotéza byla potvrzena. Také hypotéza H2, která předpokládala, že tělesná výchova na středních školách je zařazena do výuky pouze 2 krát týdně, byla potvrzena. Naopak hypotéza H3, kde bylo předpokládáno, že základní školy dostatečně nerozvíjí mimoškolní tělovýchovné a sportovní aktivity, nebyla na základě zjištěných údajů potvrzena. Jako nejčastěji oslabená svalová skupina se ukázaly břišní svaly, vzpřimovače páteře v bedrech a hýžďové svaly. Pokud bych měla zhodnotit, která věková skupina je na tom nejlépe z hlediska zkrácených a oslabených svalů, tak jednoznačně studentky prvního ročníku střední školy. V souvislosti se získanými výsledky by bylo vhodné věnovat konceptu školní tělesné výchovy a mimoškolním pohybovým aktivitám větší pozornost. Klást důraz na pohybové aktivity o přestávkách a zařadit protahovací cviky i do běžného vyučování. Zvlášť ve věkové kategorii 7 až 11 let, kdy dochází k největšímu nárůstu vadného držení těla.
|
host ::
RSS.